V cestovním upozornění společnost Air India uvedla, že rezervace provedené do 15. října s daty cesty mezi 9. a 25. říjnem mají nárok na jednorázovou bezplatnou změnu data až do 10. listopadu, informoval deník The Tribune .
Společnost Air India uvedla: „Vzhledem k aktuální situaci společnosti Air India a Air India Express dočasně pozastavily lety do a z Džiddy, Rijádu a Dammámu do 24. října 2026. Chápeme, že tato narušení mohou ovlivnit cestovní plány našich hostů, a proto se zavazujeme poskytnout jim během tohoto období co největší flexibilitu.“
„Hosté s potvrzenými rezervacemi u Air India nebo Air India Express vydanými do 15. října 2026 s daty cesty mezi 9. a 25. říjnem 2026 mají nárok na jednorázovou bezplatnou změnu data u své příslušné letecké společnosti do 10. listopadu 2026. Hosté, kteří si nepřejí změnit rezervaci v původně preferovaném sektoru na budoucí datum, se mohou místo toho rozhodnout pro změnu rezervace z alternativní stanice v regionu Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu (GCC), kterou jejich příslušná letecká společnost obsluhuje, v závislosti na dostupnosti,“ uvádí se v prohlášení.
Scientologičtí dobrovolní duchovní otevírají v Bologni pojízdný žlutý stan, který propojuje každodenní pomoc se zkušenostmi s reakcí na katastrofy
Výstava Scientologických dobrovolných duchovních na náměstí Piazza Lucio Dalla se koná do 8. září a kombinuje praktické nástroje pro každodenní těžkosti s příběhy z první ruky od komunit, kterým byla poskytnuta pomoc po povodních a zemětřesení.
BOLOGNA, Itálie, 3. září 2026 – Na boloňském náměstí Piazza Lucio Dalla byl otevřen pojízdný žlutý stan provozovaný dobrovolnými scientologickými duchovními. Do města přivezl výstavu zaměřenou na praktické metody, jak pomoci lidem čelit obtížím v každodenním životě, spolu s fotografiemi a zprávami dokumentujícími dobrovolnickou práci vykonávanou během mimořádných událostí v Itálii i v zahraničí.
Iniciativa byla slavnostně zahájena v neděli 30. srpna před zhruba 100 lidmi a na náměstí by měla probíhat do 8. září. Uvnitř velkého žlutého pavilonu informační panely a videa představují přístupy k tématům, jako je komunikace, mezilidské vztahy, studium, práce, manželství, výchova dětí a zvládání prostředí, které může být vnímáno jako nebezpečné nebo obtížné.
Žlutý stan Italských Scientologických dobrovolných duchovních, který je součástí celosvětového turné, jež zahrnuje všechny kontinenty, již přinesl naději a praktická řešení do desítek italských měst – od Říma po Milán, od Neapole po Bolognu – a během své zastávky v tomto milovaném jadranském městě znovu prokázal svůj dopad.
Výstava nabyla obzvláště lokálního charakteru díky účasti tří hostů, kteří se s dobrovolnými duchovními nesetkali prostřednictvím výstavy, ale během mimořádných událostí postihujících jejich vlastní komunity: Luca Vecchiettini, starosta Pianara; Fabrizio Lazzarini, restauratér z Pianara; a Andrea Ferrarini, bývalý prezident skupiny civilní ochrany Radio Club Contea Nord v Bondenu.
Jejich vyprávění propojila vzdělávací materiály vystavené uvnitř stanu s méně viditelnou prací, která často následuje po povodních, zemětřesení a dalších mimořádných událostech: odklízení bahna, podpora záchranných operací, pomoc obyvatelům s obnovou poškozených prostor a pomoc komunitám, které se začínají vracet do každodenního života.
Pianoro: vztah zrozený po povodních v roce 2024
Starosta Vecchiettini připomněl vztah navázaný mezi obcí Pianoro a organizací Scientologických dobrovolných duchovních po rozsáhlých záplavách, které v říjnu 2024 zasáhly metropolitní oblast Bologni.
Kalamitní situace způsobila rozsáhlé narušení provozu v Bologni a sousedních obcích, včetně Pianara a údolí Val di Zena, oblastí, které v letech 2023 a 2024 opakovaně zažily extrémní povětrnostní jevy. Regionální úřady Emilia-Romagna zdokumentovaly rozsah sanačních prací provedených v Pianoru a okolních lokalitách.
Scientologičtí dobrovolní duchovní pomáhali s namáhavým úkolem odstraňování bahna, které zaplavilo město a poškodilo prakticky každý podnik, farmu a domy.
Vecchiettini, jehož odpovědnost zahrnuje civilní ochranu a komunitní záležitosti, na boloňském ceremoniálu popsal přátelství, které se během obnovy rozvinulo mezi místní samosprávou a dobrovolníky. Jeho institucionální odpovědnosti jsou uvedeny v seznamu obce Pianoro .
Fabrizio Lazzarini nám nabídl osobnější vzpomínku. Jeho restaurace byla mezi prostory zaplavenými bahnem po říjnových záplavách. S úklidem pomáhala skupina scientologických dobrovolníků a restaurace se následně stala neformální základnou pro lidi zapojené do humanitárních akcí, kteří přijížděli do Pianara z různých oblastí.
Na katastrofu reagovali scientologičtí dobrovolní duchovní z celé Itálie.
Během inaugurace Lazzarini zavzpomínal na těžké dny po povodních a vyjádřil vděčnost za pomoc, kterou jeho podnik a okolní komunita obdržely.
Scientologičtí dobrovolní duchovní pomáhali s namáhavým úkolem odstraňování bahna, které zaplavilo město a poškodilo prakticky každý podnik, farmu a domy.
Třetí zpráva sahala dále do nedávné historie Emilia-Romagna. Andrea Ferrarini hovořil o následcích zemětřesení v roce 2012 a o pomoci poskytnuté v obcích včetně Bondena a Medolly.
Starosta Forlì Gian Luca Zattini s některými dobrovolnými scientologickými duchovními, kteří se vrátili do města, aby byli oceněni za jejich pomoc po loňských ničivých povodních
Zemětřesení spustilo rozsáhlou mobilizaci civilní ochrany a dobrovolníků v celém regionu. Italská organizace civilní ochrany PROCIVICOS , která se přidružuje k scientologii , zaznamenává formální uznání za dobrovolnickou pomoc poskytnutou po mimořádných událostech, včetně uznání spojených s reakcí v Medolle po zemětřesení v roce 2012.
Tato tři svědectví tvořila ústřední lidský prvek zahájení Boloňské konference a ilustrovala, jak mohou vztahy navázané během mimořádných událostí přetrvávat dlouho po skončení bezprostřední krize.
Od reakce na mimořádné události až po každodenní potíže
Po přestřižení pásky vstoupili návštěvníci do stanu, kde si prohlédli fotografickou výstavu aktivit dobrovolných duchovních a materiály vysvětlující širší účel programu.
Ačkoli se jejich žluté košile staly obzvláště spojovány s reakcí na mimořádné události, program Dobrovolní duchovní nebyl koncipován výhradně pro katastrofické situace.
Program založil v roce 1976 L. Ron Hubbard, zakladatel scientologie , jako náboženskou iniciativu sociálních služeb, jejímž cílem je poskytovat praktickou pomoc lidem, kteří se ve svém životě potýkají s obtížemi.
L. Ron Hubbard
Program je mezinárodně podporován Scientologickou církví a jeho školicí materiály se zabývají tématy, jako je komunikace, studium, vztahy, manželství, rodičovství, potíže na pracovišti, stres a dosahování osobních cílů.
V průběhu desetiletí se vedle těchto komunitních aktivit vyvinula mezinárodní síť dobrovolných duchovních pro reakci na katastrofy, v rámci které se dobrovolníci účastní záchranných operací po zemětřesení, povodních, požárech a dalších mimořádných událostech.
Tato kombinace – připravenost na výjimečné okolnosti a pozornost věnovaná běžným lidským problémům – je ústředním bodem boloňské výstavy.
Spíše než aby se expozice soustředily výhradně na obrazy z oblasti reakce na katastrofy, představují také metody, které mají jednotlivcům pomoci efektivněji komunikovat, řešit potíže a přistupovat k náročným situacím organizovanějším a konstruktivnějším způsobem.
Ivan Arjona, zástupce Scientologické církve při Evropské unii, OBSE, Radě Evropy a Organizaci spojených národů, uvedl:
„Evropská společenství závisí nejen na veřejných institucích, ale také na občanech, kteří jsou připraveni pomoci, když se jiný člověk nebo celé sousedství potýká s obtížemi. To, co si lidé v Bologni připomněli – od povodní v Pianoru až po reakci na zemětřesení v Emilii-Romagně – je praktickým projevem solidarity. Pomoc lidem znovu získat schopnost komunikovat, organizovat se a jít vpřed je úzce spjata s lidskou důstojností, občanskou odpovědností a hodnotami, na kterých jsou budovány mírové a odolné komunity.“
Boloňská událost také ilustruje, jak může program vyvinutý v rámci náboženské komunity interagovat s obecními úřady, organizacemi civilní ochrany, podniky a jednotlivými občany v oblasti praktických forem pomoci komunitě.
Pro lidi, kteří promluvili na inauguraci, nebyl tento vztah založen ani tak na teorii, jako spíše na přímých setkáních v okamžicích, kdy byla potřeba další pomoc.
Jejich přítomnost na náměstí Piazza Lucio Dalla dodala výstavě výrazně regionální rozměr a propojila mezinárodní historii programu Volunteer Ministries s událostmi, které přímo zažívají komunity v regionu Emilia-Romagna.
O slavnostním otevření a přítomnosti putovního stanu v Bologni informoval také server BolognaToday .
Putovní program napříč Itálií
Boloňská instalace je součástí putovní iniciativy, která přinesla podobné výstavy Dobrovolných duchovních do měst po celé Itálii.
Uvnitř stanu si návštěvníci mohou prohlédnout fotografické panely dokumentující humanitární a komunitní aktivity a zároveň se seznámit s praktickými metodami vyvinutými v rámci scientologie pro řešení každodenních mezilidských a organizačních problémů.
Žlutý stan Italských Scientologických dobrovolných duchovních, který je součástí celosvětového turné, jež zahrnuje všechny kontinenty, již přinesl naději a praktická řešení do desítek italských měst – od Říma po Milán, od Neapole po Bolognu – a během své zastávky v tomto milovaném jadranském městě znovu prokázal svůj dopad.
Výstava tak představuje dva rozměry stejného programu: rozsáhlou pomoc v nouzových situacích a praktickou podporu určenou pro každodenní situace.
Toto rozlišení je významné, protože velká část programu Dobrovolní duchovní se odehrává mimo zóny katastrof. Jeho metody byly vyvinuty k řešení situací zahrnujících komunikační potíže, konflikty, studium, práci, vztahy a další aspekty každodenního života.
V nouzových situacích se stejné principy uplatňují v prostředích, kde může být organizace, spolupráce a praktická pomoc obzvláště důležitá.
Boloňský stan zůstává na náměstí Piazza Lucio Dalla do 8. září a výstava je otevřena denně od 10:00 do 23:00.
Scientologická církev byla založena na náboženské filozofii, kterou vyvinul autor a humanista L. Ron Hubbard . Program Dobrovolní duchovní byl vytvořen panem Hubbardem v roce 1976 jako praktická iniciativa sociálních služeb, jejímž prostřednictvím mohou scientologové a další vyškolení dobrovolníci pomáhat jednotlivcům i komunitám.
Scientologičtí dobrovolní duchovní se v mnoha zemích účastnili humanitárních a katastrofických aktivit a zároveň poskytovali vzdělávací materiály týkající se komunikace, vztahů, studia, práce a dalších výzev, s nimiž se setkáváme v každodenním životě.
Scientologické církve, misie, skupiny a členové jsou přítomni po celém evropském kontinentu. Uznání církve jako charitativního a pravého náboženství v evropských jurisdikcích neustále roste, a to spolu s aktivitami, které scientologové provádějí v oblasti vzdělávání, prevence, lidských práv, humanitární pomoci a zlepšování komunity.
Ázerbájdžánský Ilham Alijev a prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching
Poznámka editora: Faig Mahmudov je novinář žijící v Ázerbájdžánu. Názory vyjádřené v tomto článku jsou jeho vlastní a nemusí nutně odrážet názory News.Az.
Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Čínou se v posledních letech posunuly nad rámec konvenční diplomacie a obchodu a rozvinuly se v široké, institucionalizované a progresivní strategické partnerství.
Tato transformace probíhá na pozadí měnící se dynamiky globální moci, měnících se vzorců euroasijské konektivity a rostoucího tlaku na dodavatelské řetězce ze strany geopolitických rizik a hledání odolnějších dopravních tras. V tomto prostředí Baku a Peking nalezly překrývající se zájmy, které vedly k prohloubení jejich spolupráce nejen co do rozsahu, ale i co do obsahu.
Ázerbájdžánská a Čínská vlajka
Pro Ázerbájdžán představuje spolupráce s Čínou důležitý pilíř jeho vyvážené a pragmatické zahraniční politiky. Baku se snaží diverzifikovat svá hospodářská partnerství, snížit nadměrnou závislost na jakémkoli jednotlivém trhu nebo koridoru a pozici klíčového uzlu euroasijské konektivity.
Čína zase vnímá Ázerbájdžán jako stabilního, předvídatelného a strategicky umístěného partnera na jižním Kavkaze , schopného podporovat širší euroasijskou ekonomickou a logistickou vizi Pekingu. Tato shoda zájmů vysvětluje, proč se bilaterální vztahy současně rozšiřovaly v politické, ekonomické, dopravní, technologické a stále více strategické oblasti.
Politicky jsou vztahy založeny na principech, které jsou pro obě strany obzvláště důležité: vzájemný respekt k suverenitě a územní celistvosti, nevměšování se do vnitřních záležitostí a pragmatický přístup ke spolupráci založený na zájmech. Důsledná podpora pozic Ázerbájdžánu ze strany Číny na mezinárodních fórech posílila diplomatické postavení Baku a upevnila politickou důvěru mezi oběma zeměmi.
Ázerbájdžán se k Číně staví nikoli na základě ideologického sblížení, ale realismu a integruje vztahy s Pekingem do širší zahraniční politiky, která zahrnuje i úzké vazby se západními partnery, regionálními aktéry a dalšími asijskými státy. Podepsání strategických a komplexních dohod o strategickém partnerství formalizovalo tuto politickou důvěru a zakotvilo ji v právním a institucionálním rámci, který zajišťuje kontinuitu a předvídatelnost.
obchodní výměna mezi Ázerbájdžánem a Čínou
Ekonomický rozměr vztahů je nejviditelnějším ukazatelem jejich rychlého rozvoje. Oficiální statistiky ukazují, že objem obchodu mezi Ázerbájdžánem a Čínou roste zrychleným tempem. V roce 2024 dosáhl celkový bilaterální obchodní obrat přibližně 3,745 miliardy dolarů, což Čínu řadí mezi přední obchodní partnery Ázerbájdžánu. Tento růstový trend pokračoval i v roce 2025, kdy se obchodní obrat za leden až listopad přiblížil 4,214 miliardě dolarů, což již překonalo plný objem z předchozího roku. Tato dynamika podtrhuje strukturální význam Číny ve vnějších ekonomických vztazích Ázerbájdžánu.
Zároveň bližší pohled na složení obchodu odhaluje výraznou asymetrii. V bilaterálním obchodu dominuje dovoz Ázerbájdžánu z Číny , zatímco vývoz zůstává relativně skromný. V roce 2024 činil vývoz do Číny pouze 19,7 milionu dolarů, oproti dovozu ve výši přibližně 3,725 miliardy dolarů. V roce 2025 se vývoz zvýšil na zhruba 84 milionů dolarů, což signalizuje pozitivní trend, ale stále představuje malý podíl na celkovém obratu. Tato nerovnováha odráží silnou poptávku Ázerbájdžánu po čínském průmyslovém zboží, strojích, elektronice a spotřebním zboží a zároveň zdůrazňuje omezenou diverzifikaci ázerbájdžánského vývozu na čínský trh.
Ze strategického hlediska představuje tato obchodní struktura jak příležitosti, tak i výzvy. V krátkodobém horizontu přístup k cenově dostupným a technologicky vyspělým čínským produktům podporuje rozvoj infrastruktury, modernizaci průmyslu a spotřebitelskou poptávku v Ázerbájdžánu. V dlouhodobém horizontu však může přetrvávající obchodní asymetrie vytvářet strukturální zranitelnosti. V důsledku toho je jedním z klíčových strategických cílů Ázerbájdžánu překonat převážně dovozně orientovaný model a rozvíjet vyváženější ekonomické vztahy založené na exportu, místní produkci a tvorbě hodnot.
Společné podniky a investice orientované na výrobu jsou pro tuto transformaci klíčové. Povzbuzováním čínských společností k zakládání výrobních, montážních a zpracovatelských závodů v ázerbájdžánských průmyslových parcích se Baku snaží spojit čínský kapitál a technologie se svými vlastními geografickými výhodami, pracovní silou a přístupem na regionální trhy. Taková spolupráce by usnadnila transfer technologií, rozvoj dovedností a integraci ázerbájdžánských firem do regionálních a globálních hodnotových řetězců.
Pro Čínu nabízí lokalizace výroby v Ázerbájdžánu způsob, jak snížit náklady na dopravu, zmírnit geopolitická rizika a získat bližší přístup k trhům na jižním Kavkaze, v Turecku, Střední Asii a Evropě.
Doprava a logistika tvoří další základní kámen bilaterální spolupráce. Střední koridor, spojující Čínu s Evropou přes Střední Asii, Kaspické moře, jižní Kavkaz a Turecko, získal strategický význam uprostřed narušení tradičních tras. Ázerbájdžán zaujímá podél tohoto koridoru centrální pozici a slouží jako klíčový tranzitní uzel, který propojuje námořní, železniční a silniční infrastrukturu. Přístav Baku v Alatu, železnice Baku–Tbilisi–Kars a související logistická zařízení umožňují Ázerbájdžánu proměnit svou geografickou polohu v hmatatelnou ekonomickou hodnotu.
Pro Čínu představuje Střední koridor diverzifikovanější a odolnější cestu na evropské trhy, snižuje závislost na jediné trase a zvyšuje flexibilitu dodavatelského řetězce.
Perspektivní zangezurský koridor přidává do této agendy propojení další vrstvu. Jako potenciálně kratší a efektivnější rozšíření Středního koridoru by mohl dále zkrátit přepravní doby a náklady na toky nákladu mezi východem a západem. Kromě svého ekonomického významu má zangezurský koridor i geopolitickou váhu, mění regionální vzorce propojení a posiluje roli Ázerbájdžánu jako mostu mezi různými částmi Eurasie. Pro Čínu je vznik takových tras v souladu s jejím širším zájmem o diverzifikované, bezpečné a politicky stabilní dopravní sítě.
Jak ázerbájdžánsko-čínské hospodářské vazby mění euroasijský obchod a logistiku
Energetická spolupráce doplňuje tyto ekonomické a logistické vazby. Ázerbájdžán zůstává důležitým energetickým partnerem v kaspickém regionu, zatímco globální vedoucí postavení Číny v oblasti technologií obnovitelných zdrojů energie otevírá nové možnosti spolupráce. Spolupráce v oblasti solární a větrné energie, systémů skladování energie a technologií inteligentních sítí podporuje Ázerbájdžánskou transformaci na zelenou energii a dlouhodobé cíle energetické bezpečnosti. Tento rozměr vztahu odráží posun od tradiční spolupráce zaměřené na uhlovodíky k diverzifikovanějšímu a na budoucnost orientovanému energetickému partnerství.
Technologická a digitální spolupráce dále obohacuje bilaterální vztahy. Čínské odborné znalosti v oblasti digitální infrastruktury, platforem elektronického obchodování, řešení pro chytrá města a průmyslové automatizace jsou v souladu s ambicemi Ázerbájdžánu modernizovat jeho ekonomiku a zvýšit produktivitu. Integrace těchto technologií může Ázerbájdžánu pomoci posunout se v hodnotovém řetězci výše, zlepšit efektivitu správy a posílit konkurenceschopnost na regionálních trzích.
Stručně řečeno, vztah mezi Ázerbájdžánem a Čínou dospěl do podoby komplexního strategického partnerství zakořeněného v politické důvěře, rozšiřujících se ekonomických vazbách a společných zájmech v oblasti propojení a rozvoje. Oficiální statistiky potvrzují rychlý růst obchodu a prohlubující se ekonomickou závislost, zatímco probíhající projekty v dopravě, energetice a technologiích naznačují dlouhodobou trajektorii spolupráce.
Ústřední výzvou pro další fázi je transformace kvantitativního růstu do kvalitativní rovnováhy prostřednictvím rozšíření exportu, podpory místní produkce a vytváření vyšší přidané hodnoty. Pokud budou vztahy mezi Ázerbájdžánem a Čínou úspěšně řízeny, pravděpodobně zůstanou významným a trvalým prvkem vyvíjející se geoekonomické architektury Eurasie.
Ekvádorský prezident Daniel Noboa v pátek oznámil, že Kolumbie obnovila vývoz elektřiny do Ekvádoru, jehož energetická soustava je kvůli suchému počasí pod tlakem.
Noboa ve svém prohlášení poděkoval kolumbijskému prezidentovi Abelardovi de la Espriellovi za obnovení vývozu elektřiny a zdůraznil důležitost spolupráce mezi oběma zeměmi, uvedla agentura Xinhua .
Kolumbie v posledních týdnech pozastavila komerční vývoz elektřiny do Ekvádoru kvůli obavám, že by sílící jev El Niño mohl zvýšit riziko domácího nedostatku elektřiny.
Očekává se, že obnovení dodávek elektřiny pomůže zmírnit tlak na ekvádorskou energetickou soustavu, která byla zasažena sníženým průtokem řek napájejících vodní elektrárny. Nedostatek srážek v jižním Ekvádoru způsobil sucho a snížil hladiny v nádržích vodní elektrárny Paute, která dodává přibližně 35 procent elektřiny vstupující do národní propojené soustavy země.
Propojení elektrické energie s Kolumbií může pokrýt přibližně 10 procent špičkové poptávky Ekvádoru a poskytnout záložní zdroj, když výroba vodní energie poklesne.
Přestože vláda vyloučila výpadky proudu pro domácnosti, průmyslová odvětví připojená k sítím středního a vysokého napětí čelí až 72 hodinám výpadků proudu týdně, protože úřady se snaží snížit tlak na systém.
Opatření vyvolalo odpor podnikatelských skupin, které vyjádřily obavy z jeho možného dopadu na hospodářskou aktivitu a zaměstnanost.
V roce 2024 zažil Ekvádor bezprecedentní energetickou krizi, kdy výpadky proudu trvaly až 14 hodin denně.
Hyundai svolává v USA přes 94 000 vozidel kvůli nebezpečí požáru
Společnost Hyundai Motor America svolává ve Spojených státech více než 94 000 vozů Hyundai a Genesis kvůli potenciálnímu riziku požáru spojenému s přehříváním motorů elektricky ovládaných sedadel, uvedly americké dopravní úřady.
Svolávací akce se týká 94 622 vozidel, včetně některých modelů Hyundai Genesis z let 2015–2016 a Genesis G80 z let 2017–2020, uvádí se v oznámení o svolávací akci zveřejněném americkým Národním úřadem pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA), informovala agentura Yonhap .
Agentura uvedla, že motory předních elektricky ovládaných sedadel by se mohly přehřát kvůli zaseknutému spínači ovládání elektricky ovládaných sedadel, což by mohlo způsobit požár, když je vozidlo zaparkované nebo jede.
Majitelům bylo doporučeno, aby parkovali svá vozidla venku a mimo dosah jiných vozidel nebo staveb, dokud nebudou dokončeny nezbytné opravy, protože požár by mohl zvýšit riziko zranění.
Podle NHTSA se náprava závady stále vyvíjí. Očekává se, že oznámení budou dotčeným majitelům vozidel zaslána poštou 7. prosince.
Omezení Starlinku a ruské požadavky na Donbas: Čelí Ukrajina nové vojenské a diplomatické výzvě?
Ukrajinská armáda čelí novým výzvám poté, co omezení komunikace přes satelit Starlink narušila několik misí dronů. Ukrajinští představitelé tvrdí, že změny byly zavedeny bez varování, což vyvolává obavy ohledně závislosti země na amerických technologiích.
Rusko mezitím nadále požaduje kontrolu nad zbývajícími oblastmi Donbasu ovládanými Ukrajinou, což zvyšuje tlak na již tak obtížná mírová jednání. Ačkoli zprávy naznačují, že se ukrajinské jednotky stáhly z některých pozic, nebyla prokázána žádná přímá souvislost s omezeními Starlinku . Tento vývoj zintenzivnil debatu o roli Washingtonu, vojenské odolnosti Ukrajiny a o tom, zda by technologický pákový efekt mohl ovlivnit budoucnost války a regionální bezpečnost.
Omezení ovlivnila operace ukrajinských dronů, zatímco politické a vojenské důsledky rozhodnutí zůstávají nejasné.
Americká perspektiva: Strategické zájmy Washingtonu a závislost Ukrajiny na Starlinku
Kontroverze kolem Starlinku vyvolává zásadní otázky ohledně vlivu Washingtonu na vojenské schopnosti Ukrajiny, rostoucího strategického významu soukromě provozované satelitní infrastruktury a schopnosti Spojených států ovlivňovat diplomatickou trajektorii rusko-ukrajinského konfliktu.
Americký politický analytik Peter Tase v rozhovoru pro News.Az uvedl, že se Starlink vyvinul z komerční satelitní komunikační služby ve strategicky významnou součást ukrajinské obranné infrastruktury.
Foto: Peter Tase, americký politický analytik
V důsledku toho by jakákoli omezení ovlivňující jeho operační dostupnost mohla mít důsledky sahající daleko za hranice komunikace na bojišti.
„Kontroverze kolem Starlinku ukazuje, že technologická převaha a přístup k sofistikované komunikační infrastruktuře se staly nepostradatelnými prvky moderního válčení. Rozsáhlá závislost Ukrajiny na americké satelitní technologii podtrhuje jak strategický význam Spojených států, tak zranitelnosti spojené se závislostí na omezeném počtu poskytovatelů technologií. Je však nezbytné odlišovat obchodní rozhodnutí soukromých společností od oficiální americké zahraniční politiky. Washington musí zajistit, aby technologické nejistoty neohrozily jeho širší diplomatické cíle ani nevytvářely zbytečnou nestabilitu v již tak křehkém evropském bezpečnostním prostředí,“ uvedl Tase.
Podle amerického experta by strategické důsledky omezení neměly být posuzovány pouze z hlediska vývoje na bojišti.
„Spojené státy investovaly značné politické, diplomatické a technologické zdroje do udržení svého vlivu na evropské bezpečnostní záležitosti,“ dodal.
Poznamenal, že jakýkoli dojem, že přístup ke kritickým technologickým službám by se mohl stát nepředvídatelným, by mohl u spojenců Washingtonu vyvolat širší otázky ohledně spolehlivosti a odolnosti jejich obranných partnerství.
„Spojené státy si nemohou dovolit situaci, kdy nejistota ohledně přístupu k základním obranným technologiím oslabuje důvěru mezi jejich evropskými spojenci. Americké vedení se nespočívá jen na vojenských schopnostech, ale také na předvídatelnosti svých strategických závazků,“ řekl a dodal, že pokud Ukrajina a další evropské země začnou zpochybňovat spolehlivost kritické komunikační infrastruktury, nevyhnutelně urychlí úsilí o vývoj alternativních systémů.
„Taková diverzifikace může posílit odolnost Evropy, ale mohla by také postupně snižovat technologický vliv Washingtonu. Spojené státy by proto měly k tomuto vývoji přistupovat prostřednictvím komplexní strategie, která kombinuje technologickou spolehlivost, diplomatickou angažovanost a zodpovědné řešení krizí,“ zdůraznil.
Tase také zdůraznil, že ruské územní požadavky ohledně Donbasu dodávají další rozměr již tak složitému diplomatickému procesu.
Podle něj trvání Moskvy na zajištění kontroly nad zbývajícími územími ovládanými Ukrajinou vytváří zásadní neshodu ohledně podmínek potřebných pro dohodnuté urovnání.
Analytik zdůraznil, že Washington musí vyvážit svůj cíl ukončení konfliktu s potřebou zachovat důvěryhodnost mezinárodních bezpečnostních ujednání.
„Ruské požadavky ohledně Donbasu představují jednu z nejobtížnějších překážek pro dosažení dohody. Spojené státy jistě disponují značným diplomatickým vlivem a schopností podporovat jednání, ale trvalého míru nelze dosáhnout pouze územními ústupky vnucenými pod vojenským tlakem.“
„Jakákoli dohoda musí řešit legitimní bezpečnostní obavy Ukrajiny, zavést důvěryhodné mechanismy k zabránění obnovení nepřátelských akcí a posílit širší evropskou bezpečnostní architekturu. Jinak by urovnání, které dočasně zmrazí konflikt, aniž by vyřešilo jeho základní příčiny, mohlo vytvořit podmínky pro další, potenciálně nebezpečnější konfrontaci,“ vysvětlil Tase.
Americký politický analytik dále naznačil, že vývoj na bojišti a spory o vojenské technologie by mohly ovlivnit vyjednávací pozice Kyjeva i Moskvy.
Zdůraznil však, že diplomatická efektivita Washingtonu v konečném důsledku závisí na jeho schopnosti jasně rozlišovat mezi politickými jednáními, technologickými rozhodnutími soukromého sektoru a dlouhodobými strategickými závazky.
„Washington by neměl dovolit, aby dočasné potíže na bojišti nebo spory zahrnující soukromé poskytovatele technologií diktovaly základní principy mírové dohody. Spojené státy musí usilovat o diplomatické urovnání, které sníží riziko eskalace a zároveň si zachová jejich důvěryhodnost jako globálního strategického aktéra,“ uvedl expert a dodal, že trvalá dohoda vyžaduje realistické bezpečnostní záruky, účinný ověřovací mechanismus a smysluplnou účast evropských partnerů.
„Americká diplomacie by se měla snažit transformovat svůj stávající strategický vliv do udržitelného rámce pro regionální stabilitu, spíše než se spoléhat na krátkodobý tlak, který může mít nepředvídatelné důsledky,“ uzavřel.
Ukrajinská perspektiva: Územní celistvost a rizika technologické závislosti
Pro Ukrajinu představují hlášená omezení Starlinku vážnou operační výzvu v době, kdy ruské síly pokračují ve svém úsilí o dobytí zbývajících ukrajinsky kontrolovaných území v Donbasu.
V rozhovoru pro News.Az ukrajinský politický analytik Valerij Dymov uvedl, že tento vývoj zesílil obavy ohledně zranitelnosti vojenské komunikační infrastruktury a možných důsledků silného spoléhání se na zahraniční komerční technologie během vleklé války.
Foto: Valerij Dymov, ukrajinský politický analytik
Podle Dymova se satelitní komunikace stala nedílnou součástí moderních operací na bojišti, zejména pro průzkum, koordinaci dronů, přenos zpravodajských informací a udržování kontaktu mezi jednotkami v první linii.
„Starlink se stal klíčovým prvkem ukrajinské obranné infrastruktury, zejména v oblasti boje s drony, průzkumných operací a komunikace mezi jednotkami operujícími ve vysoce napadených oblastech,“ řekl.
Expert dodal, že jakékoli neočekávané omezení těchto služeb nevyhnutelně vytváří další provozní obtíže a může dočasně snížit efektivitu některých vojenských misí.
„Bylo by však zásadně nesprávné dojít k závěru, že obranné schopnosti Ukrajiny závisí výhradně na jediném satelitním systému. Ukrajinské ozbrojené síly nashromáždily rozsáhlé zkušenosti s přizpůsobováním se rychle se měnícím podmínkám na bojišti a technologické narušení, ačkoli jsou závažná, se automaticky nepromítají do strategické porážky,“ uvedl Dymov.
Ukrajinský expert zdůraznil, že stažení vojáků je nutné chápat v širším operačním kontextu, a nikoli připisovat jedinému technologickému nebo politickému faktoru.
Vysvětlil, že ruské síly se snažily udržovat tlak na ukrajinské obranné pozice prostřednictvím nepřetržitých útoků, dělostřelecké palby, operací dronů a pokusů o narušení logistických tras.
„Za takových okolností se velitelé mohou rozhodnout o přemístění jednotek, aby se vyhnuli obklíčení, zachovali personál nebo zavedli lépe obranitelné pozice,“ řekl.
„Je zavádějící vysvětlovat stahování ukrajinských vojsk výhradně z hlediska omezení komunikace Starlink. Situaci na bojišti určuje kombinace faktorů, včetně intenzity ruských útočných operací, dostupnosti munice, obranných opevnění, logistických možností a potřeby zachovat vycvičený vojenský personál,“ zdůraznil expert a dodal, že taktické stahování bylo někdy nezbytné k zabránění větším ztrátám a zachování integrity obranného systému. Taková rozhodnutí by neměla být zaměňována s kolapsem vojenského odporu. Schopnost Ukrajiny nadále bránit své území závisí na celkové odolnosti jejích ozbrojených sil a udržitelnosti mezinárodní vojenské podpory.
Pokud jde o požadavky Moskvy na úplnou kontrolu nad Donbasem, Dymov zdůraznil, že postoj Ukrajiny zůstává pevně zaměřen na národní suverenitu, územní celistvost a vojenský význam oblastí, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva.
Tvrdil, že územní požadavky Ruska nelze oddělit od širší otázky budoucí bezpečnosti Ukrajiny.
Podle analytika se v zbývajících oblastech Donbasu kontrolovaných Ukrajinou nacházejí strategicky důležité obranné pozice, dopravní spojení a infrastruktura, které by mohly ovlivnit vojenskou rovnováhu v regionu.
„Pro Ukrajinu nejsou zbývající území Donbasu jen geografickými oblastmi, které lze vyměnit během diplomatických jednání. Tvoří součást mezinárodně uznaného suverénního území Ukrajiny a přímo souvisí s dlouhodobou národní bezpečností země,“ uvedl expert.
Poznamenal, že obranné pozice zřízené v těchto oblastech sehrály důležitou roli v omezení ruského vojenského postupu. Dodal, že jejich opuštění pod vnějším tlakem by mohlo oslabit obranné schopnosti Ukrajiny a vytvořit další rizika pro sousední regiony.
„Jakákoli jednání týkající se územních otázek proto musí brát v úvahu nejen okamžité politické výpočty, ale i potenciální vojenské důsledky pro budoucí generace,“ zdůraznil Dymov.
Ukrajinský expert také varoval, že přijetí územních požadavků bez důvěryhodných bezpečnostních opatření by mohlo vytvořit nebezpečný precedent v mezinárodních vztazích.
Podle něj nebylo pro Kyjev ústřední otázkou jen to, zda by dohoda mohla přinést okamžité snížení nepřátelských akcí, ale zda by zabránila Rusku v obnovení vojenských operací v budoucnu.
„Mírová dohoda, která Ukrajině neposkytne důvěryhodné a vymahatelné bezpečnostní záruky, nemůže být považována za udržitelné řešení. Pokud budou územní ústupky považovány za hlavní mechanismus k ukončení války, existuje vážné riziko, že se vojenský tlak stane akceptovaným nástrojem k dosažení politických cílů,“ řekl a dodal, že Ukrajina potřebuje záruky podložené konkrétními obrannými schopnostmi, pokračující mezinárodní spoluprací a účinnými mechanismy pro reakci na budoucí agresi.
„Bez těchto prvků by jakékoli příměří mohlo pouze oddálit další fázi konfliktu, spíše než nastolit trvalý mír.“
Dymov také zdůraznil naléhavou potřebu diverzifikace vojenské komunikační infrastruktury a snížení závislosti na jediném zahraničním dodavateli technologií.
Tvrdil, že současná kontroverze by měla Kyjev povzbudit k urychlení investic do alternativních satelitních komunikačních kapacit, domácího technologického rozvoje a užší integrace s evropskými obrannými iniciativami.
„Ukrajina musí z aktuální situace vyvodit strategické závěry a posílit svou technologickou nezávislost. Moderní válčení ukázalo, že spolehlivé komunikační systémy jsou stejně důležité jako dělostřelectvo, protivzdušná obrana a munice. Země bojující o své přežití si nemůže dovolit zcela se spoléhat na rozhodnutí učiněná za jejími hranicemi, zejména pokud tato rozhodnutí mohou přímo ovlivnit operace na bojišti. Ukrajina by měla rozšířit spolupráci s evropskými partnery, vyvinout další komunikační řešení a investovat do domácích technologických kapacit, které poskytnou větší operační autonomii a odolnost vůči neočekávaným narušením,“ uvedl analytik.
Dymov zároveň zdůraznil, že technologické nezávislosti nelze dosáhnout okamžitě a bude vyžadovat trvalé finanční investice, mezinárodní spolupráci a rozvoj diverzifikovanějšího ekosystému obranného průmyslu.
Poznamenal, že evropští partneři by mohli hrát obzvláště důležitou roli v pomoci Ukrajině s přechodem na odolnější technologickou infrastrukturu a zároveň zachovat vojenskou pomoc potřebnou k odolání pokračujícímu ruskému tlaku.
„Strategickým cílem Ukrajiny musí být vybudování obranného systému schopného fungovat i v případě, že jednotlivé technologické komponenty nebudou k dispozici. To vyžaduje spolupráci s evropskými vládami, výrobci obranného vybavení, provozovateli satelitů a domácími technologickými společnostmi,“ uvedl expert.
Dodal však, že diverzifikace by měla spíše doplňovat než nahrazovat stávající partnerství se Spojenými státy.
„Ukrajina potřebuje předvídatelnou vojenskou pomoc, spolehlivou spolupráci v oblasti zpravodajských služeb a dlouhodobé investice do svého obranného průmyslu. Konečným cílem není technologická izolace, ale vytvoření odolné bezpečnostní architektury, v níž žádné jednotlivé vnější rozhodnutí nemůže kriticky ohrozit schopnost země bránit se,“ uzavřel Dymov.
Generál Britské armády varuje, že Britové budou muset přinést „oběti“, aby se připravili na válku
Britští političtí vůdci budou brzy vést s veřejností „upřímný rozhovor“ o obětech, které budou nutné v případě války, prohlásil velitel armády podle deníku Independent.
Generál Sir Roly Walker, náčelník generálního štábu, prohlásil, že občané musí pochopit, co pro ně armáda dělá, a „souhlasit s oběťmi, aby upřednostnili obranu a bezpečnost“.
Během návštěvy Catterick Garrison v Severním Yorkshiru řekl přibližně 700 vojákům, že by je Spojené království mohlo brzy potřebovat k boji, a varoval před nebezpečími, kterým Británie dnes čelí.
V projevu, který natočila na kameru britská vysílací služba ozbrojených sil (BFBS), řekl: „Nevěděli jste to, ale náš národ vás bude potřebovat.“
„Byla doba, kdy náš národ nechtěl ani pomyslet na dobu, kdy by potřeboval své vojáky k boji ve válce. Ale každý, kdo studuje vývoj světového dění a geopolitický systém, v němž náš národ se nachází a prosperuje, si uvědomí, že ve světě v současné době panuje extrémní nebezpečí a důležitost vojenské služby se vrací do psychiky národa.“
Dodal: „Vskutku, velmi brzy začnou političtí vůdci této země vést s občany otevřený rozhovor o tom, co se děje, kde leží riziko a na co musí být národ připraven. Musí pochopit, co se děje ve světě obrany a bezpečnosti a proč se nyní jeví jako velmi nebezpečná doba.“
„Budou se snažit našim občanům vysvětlit, že naši občané musí souhlasit s oběťmi, aby upřednostnili obranu a bezpečnost.“
Komentáře sira Rolyho následují po pokračujících výzvách ke zvýšení výdajů na obranu uprostřed rostoucích hrozeb Ruska vůči Západu a varování před nepřipraveností Británie na válku.
Ministr financí John Healey je pod tlakem, aby našel peníze na uzavření mezery ve výši 5 miliard liber v plánovaných výdajích na obranu před svým prvním rozpočtem, který tento měsíc schválí.
Bývalý ministr obrany rezignoval v červnu na svou funkci v kabinetu sira Keira Starmera poté, co ho obvinil z toho, že v „nebezpečné době“ řádně nefinancoval investiční plán do obrany.
Konzervativci ho naléhavě vyzývají, aby do roku 2030 zvýšil výdaje na obranu na 3 procenta HDP.
Sir Roly řekl: „Podle mého názoru neexistuje jiné prostředí, kde by břemeno boje leželo výhradně na bedrech našich nejzkušenějších a nejmladších vojáků, než v našich pozemních silách, a dívám se na vás, protože na vás bude spočívat obrana tohoto národa, pokud budete nakonec povoláni k boji.“
Mluvčí vlády uvedl: „Generálovy komentáře ukazují, že s tím, jak se hrozby, kterým čelíme, stávají komplexnějšími a přibližují se k nám, naše spojenectví a národní bezpečnost nikdy nebyly důležitější.“
„Proto dosahujeme největšího trvalého nárůstu výdajů na obranu od studené války a transformujeme naše ozbrojené síly do stavu bojové pohotovosti.“
Ministr obrany Wes Streeting vyzval britské domácnosti, aby se připravily na nouzovou situaci nebo válku tím, že si doma uchovají malé zásoby hotovosti, balené vody a konzervovaných potravin.
Řekl, že k posílení národní odolnosti uprostřed rostoucích hrozeb je zapotřebí „celospolečenský přístup“, ale trval na tom, že lidé by měli zůstat „obezřetní, nikoli znepokojení“ ohledně potenciálních rizik.
Ministr pro vodní hospodářství a povodně v pátek také uvedl, že lidé by měli „v nadcházejících týdnech přemýšlet o způsobech, jak moudře využívat vodu“ uprostřed silného sucha.
Emma Hardyová poslancům řekla, že podmínky vyvíjejí obrovský tlak na zásobování poté, co bylo v částech jižní Anglie vyhlášeno sucho.
Čína dokončila třetí transplantaci srdce s asistencí robotického ramene na světě
Podle deníku China Daily nedávno 67letý pacient podstoupil transplantaci srdce. Chirurgové mu v hrudníku operovali robotická ramena s minimálními řezy. Operace je první svého druhu provedená v Číně a třetí na světě a nabízí novou a bezpečnější chirurgickou možnost pro pacienty s terminálním srdečním selháním.
Tradiční transplantace srdce vyžaduje, aby chirurgové zcela rozřízli hrudní kost, otevřeli hrudník, odstranili selhávající srdce a implantovali náhradu. Zákrok může způsobit krvácení a vyžaduje řez delší než 20 centimetrů.
Pro pacienty s dlouhodobým srdečním selháním a multiorgánovým poškozením je taková operace vysoce riziková a mnoho z nich se potížemi zotavuje. Konvenční transplantace srdce má ve skutečnosti krátkodobou pooperační úmrtnost mezi 5 a 10 procenty, uvádí Yan Yang, ředitel oddělení kardiovaskulární chirurgie v První přidružené nemocnici Univerzity Jiaotong v Si-anu v provincii Šen-si.
Yan a jeho kolegové provedli 5. října operaci staršího muže, kterému selhalo srdce. Muž nemohl ležet na rovné noze a vyvinul se u něj silný otok v obou dolních končetinách, a to spolu s řadou základních onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, mnohočetné lakunární mozkové infarkty a emfyzém.
„Rozsáhlé trauma z roztržení hrudní kosti může snadno vést k závažným komplikacím, včetně silného krvácení, infekce hrudní kosti a zpožděného hojení, což činí zákrok extrémně rizikovým. Domníváme se proto, že roboticky asistovaná minimálně invazivní chirurgie byla pro jeho přežití a zotavení vhodnější,“ řekl Yan a dodal, že transplantace srdce jsou s přibývajícím věkem populace stále častější.
Zákrok je sice v rané fázi, ale Yan věří, že by se časem mohl stát rutinou, jelikož lékaři budou přecházet na něj kvůli jeho četným výhodám. Kromě méně invazivní povahy lze operaci provádět na dálku, a to i lékaři, kteří jsou tisíce kilometrů daleko. „Možná jednoho dne díky našemu neustálému úsilí skutečně umožníme robotům provádět transplantace srdce autonomně,“ řekl.
Před operací lékaři opakovaně diskutovali a provedli simulační cvičení. Pomocí trojrozměrné rekonstrukce obrazu si mohli vyzkoušet, kde provést řez, jak bezpečně zavést přístroj do těla a který přístup k implantaci srdce je nejlepší.
Během operace chirurgové provedli jeden řez o délce přibližně 8 cm mezi žebry, aniž by museli zlomit hrudní kost. Na hrudní stěně byly vytvořeny dva další drobné otvory pro trokar, aby robotická ramena mohla vstoupit do hrudní dutiny.
V rámci zvětšeného trojrozměrného zobrazení ovládal Li Yongxin, zástupce ředitele oddělení kardiovaskulární chirurgie, robotická ramena palci a ukazováčky, aby opatrně preparoval nemocné srdce. Po vyjmutí původního srdce implantoval srdce dárce a propojil hlavní krevní cévy uvnitř hrudníku. Během celého zákroku byla udržována hypotermická konzervace srdce dárce.
Podle Yana mají robotická ramena větší rozsah rotace, stabilitu a obratnost než lidské ruce a dokáží provádět pohyby, které lidé nedokážou.
Dárcovské srdce obnovilo tlukot a pacient byl převezen na jednotku intenzivní péče k pooperačnímu sledování. Ve stejný den byl odpojen od ventilátoru, zatímco většina pacientů po transplantaci srdce potřebuje na ventilaci jeden až dva dny.
Využití robotů při transplantaci srdce je stále v rané fázi výzkumu. Saúdská Arábie provedla první operaci v roce 2024 pro 16letého pacienta a Spojené státy ji provedly v roce 2025 pro pacienta ve věku 40 let.
Yan uvedl, že operace pacientům usnadňuje získání potřebné léčby. „Hlavní výhodou roboticky asistované transplantace je, že zachovává integritu hrudního koše, významně snižuje chirurgické trauma, zkracuje dobu rekonvalescence a snižuje riziko infekce,“ řekl Yan a dodal, že tato technika je vhodná zejména pro vysoce rizikové pacienty s terminálním srdečním selháním, kteří jsou starší, zatíženi mnoha základními onemocněními a neschopni tolerovat vysoce invazivní konvenční sternotomii.
Li uvedl, že výsledek byl lepší, než se očekávalo. „Pacient nyní může každý den vstát z postele a chodit. Jeho srdeční funkce se plně zotavila a má více energie než před operací,“ řekl. Po ukončení zákroku a zmírnění nejrizikovějších aspektů může tým věnovat více energie monitorování, zda pacientovo tělo srdce odmítne, a pomoci mu s rehabilitací.
Podle Li může konvenční chirurgie vyžadovat dva až tři měsíce jen na to, aby se kosti zhojily, ale s tímto novým postupem se pacienti mohou vrátit do stavu před operací za pouhé dva až tři týdny. Po jednom až dvou měsících rekonvalescence se mohou vrátit k normálnímu životu.
Írán tvrdí, že ropný tanker narazil v Hormuzském průlivu na námořní minu
Íránské námořnictvo Islámských revolučních gard (IRGC) v pátek oznámilo, že ropný supertanker narazil v Hormuzském průlivu na námořní minu, což podle agentury Anadolu vyvolalo masivní explozi a požár.
Plavidlo přepravovalo více než 2 miliony barelů ropy, když se pokusilo proplout strategickou vodní cestou, uvedla polooficiální tisková agentura Tasnim.
Námořnictvo IRGC popsalo plavidlo jako „podivný“ tanker, který vypnul své navigační a radarové systémy.
Tvrdí se, že tanker se pokusil zneužít vojenskou podporu USA k přepravě zboží průlivem.
V prohlášení nebyla uvedena identifikace plavidla, jeho majitele ani vlajky.
Rovněž neposkytla žádné informace o možných obětech ani rozsahu škod.
Stalo se tak uprostřed zvýšeného napětí mezi Íránem a USA ohledně svobody plavby Hormuzským průlivem, který je hlavní trasou pro globální přepravu ropy a plynu.
Námořní doprava na této vodní cestě byla vážně narušena od útoků USA a Izraele na Írán 28. února.
Trump po vstupu nového amerického zákona v platnost zrušil několik sankcí vůči Rusku
Americký prezident Donald Trump podle BBC využil své prezidentské pravomoci k zablokování četných sankcí proti Rusku, které nedávno schválil americký Kongres ve snaze potrestat zemi za válku proti Ukrajině.
V pátek večer Trump ve výkonném nařízení uvedl, že je v „národním zájmu“ USA pozastavit některé sankce. Trump zákon o sankcích podepsal v září a měl vstoupit v platnost v neděli.
Stalo se tak několik dní poté, co Trump prohlásil, že USA budou dovážet ruskou naftu ve snaze snížit ceny energií v USA před listopadovými volbami do poloviny volebního období, které rozhodnou o tom, která strana ovládne Kongres.
Plán šokoval zákonodárce a vyvolal negativní reakci obou stran.
Americký zákon o sankcích je pojmenován po zesnulém republikánském senátorovi za Jižní Karolínu Lindsey Grahamovi, který byl před svou smrtí 11. července jedním z nejvěrnějších obránců Ukrajiny ve Washingtonu.
Zákon se zaměřil na ruskou ekonomiku a dal Trumpovi široké pravomoci uvalit cla až do výše 100 % na pět největších odběratelů ruské ropy a plynu – nejvýznamnější z nich byla Čína a Indie.
Zákon dále zahrnuje sankce proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, vysoce postaveným představitelům ruské vlády, bankám a dalším finančním institucím a ruské „stínové flotile“ tankerů používaných k obcházení stávajících sankcí.
Ve čtvrtek vydala dvoustranná skupina 20 amerických zákonodárců dopis, v němž vyzvala Trumpa k respektování nového zákona, který má vstoupit v platnost 18. října.
Zákonodárci poděkovali Trumpovi za podepsání zákona o sankcích a naléhali na jeho „úplné a věrné provedení“ zákona.
